na Blog.cz

Ladně se hýbou tvé boky,
tohle bych vydržel roky,
jenom se dívat na tebe,
u srdce krásně mě hřeje...

Úplněk nad hlavou,
jasnou nocí jdeme,
táhnuti dálavou,
moc se chceme.
Celou noc půjdeme,
pořád spolu,
až ráno dojdeme
k nám domu.:D

Na zázrak čekala jsem já,
kdy přijde moje druhé já!
A ty jsi přišel, nečekaně jako bouře!
Cit a lásku jsi do mě vložil!
Má duše prázdná se cítí bez tebe.
Má lásko, miluju Tě.

Co je štěstí a co je smutek?
Štěstí je, když chybí smutek?
A smutek je, když chybí štěstí?
Jak mám ale najít štěstí, když mi chybí smutek?
A jak mám najít smutek, když chci jen štěstí?

Že štěstí prý krátce trvá?
A co smutek, ten proč je tak dlouhý
a v mém srdci dělá šmouhy?
V mém srdci jizvy, šrámy jsou,
ani jeho tlukot nedá mi vědět, kde přesně jsou.

ANO, štěstí možná krátce trvá,
ale v mém srdci dlouho přetrvá.
A že smutek dlouhý je?
Tím spíš se mi ze srdce vylije!

Štěstí není nikdy dost,
to ten smutek nám to připomene,
a my si pak vzpomeneme
- kolik štěstí ještě chceme.

Štěstí a smutek se sdílet musí,
když ani jedno oko není suchý.
Oči si štěstí - smutek sdílejí,
a řasy, ty slzy pohánějí.

Slzy štěstí - slzy smutku musí ven,
jinak v mém srdci usadí se jen.
A mohli by mé srdce utopit,
proto musí ven - druhým city nosit.

Proč nám vůbec tečou slzy?
Vždyť mi je stejně nevidíme,
ale přesto je ve své tváři cítíme.
Ale ten druhý je vidí hned,
až pak to cítí, ten náš
- smutek, štěstí, bolest, hněv.

Ať je to štěstí nebo smutek,
slzy to řeknou hned a chtějí skutek.
Jaký skutek mé slzy chtějí?
Třeba jen utřít, projevit soucit.

Nestyďte se za své slzy,
neboť nikdy nevíte, kdo vám je chce utřít.

Růže je krásný květ, kvete jako mládí,
proto se, miláčku můj, mějme hodně rádi.

Když se kouknu do minulosti,
vidím, jak se trápím osamělostí...
Samota mne ničila,
avšak TY jsi mi náhle smysl do života vrátila.
Lásku jsem v sobě dusil,
avšak s TEBOU ji opět zkusil...
Teď se cítím krásně,
proto píši o TOBĚ tyto básně.
Láska je věčná,
tak jako TY, pro mě jedinečná...

Láska je jako kouzlo,
co nám do tváře přináší radost.
Ten, kdo má štěstí v lásce,
ten ať se jí drží jako klíště.

Láska je dar,
a kdo jí ještě nepoznal,
tak o to štěstí přichází.

Láska je dar,
a kdo si jí neváží,
tak si ji ani nezaslouží.

Ten pocit, mít někoho v srdci,
kdo tě hladí,
kdo tě líbá,
a touží tě mít.

To je ten nejkrásnější pocit,
který člověk může mít.

Važ si toho človíčka,
a miluj ho celého, jaký je.
Neměň ho,
nemusí být takový,
jak jsi ho poznala.

Láska je jak noc letní,
jak měsíc na obloze,
svítí a já v tvém náručí spím
a doufám, že to vydrží.
Už navždy mě budeš kolíbat
a já tě za to budu líbat.
Láska, láska je jen proud,
proud vášní, nevím, zda to vydrží.

K ránu procitám z krásného snu,
snu o Tobě, snu, který neměl nikdy skončit.
Byl tak skutečný, byl naplněn štěstím,
byl to příběh lásky dvou lidí, mě a Tebe.
Byli jsem spolu a vnímali jeden druhého.
Byli jsme šťastní a svobodní,
opojeni citem, který nezná hranic.
Citem, jenž dokáže spoutat
silou, které se nelze bránit.
Tím citem je láska, kterou cítím k Tobě.

Jsi hezká jako panenka,
jak plamínek v očích,
jen na tebe vzpomínka
mi dělá dobře v duši,
a jako vždy ti to sluší
a člověk by si přál
tě moci znáti více
než jen po textíkách
a poklepech na klávesnice.